Kontroly hasicích přístrojů

Podle § 2 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 246/2001 Sb. o požární prevenci jsou hasicí přístroje považovány za věcný prostředek požární ochrany. Podle této vyhlášky je nutné provádět na těchto zařízeních pravidelné kontroly provozuschopnosti ve lhůtě 1x ročně nebo při pochybnosti o jeho provozuschopnosti. Průvodní dokumentace výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí pro některé případy instalací může stanovit lhůtu kratší.

Dále je nutno provádět periodické zkoušky podle § 9 vyhlášky o požární prevenci, které se stanovují pro:

  • vodní a pěnové hasicí přístroje ve lhůtě 1x za 3 roky;
  • ostatní hasicí přístroje 1x za 5 let.

Obsahem kontroly provozuschopnosti je:

  • kontrola správného umístění hasicího přístroje;
  • vizuální prohlídka hasicího přístroje;
  • kontrola tlaku;
  • kontrola celkové váhy hasicího přístroje;
  • kontrola stavu a průchodnosti hadice s výstřikovou tryskou;
  • kontrola a výměna náhradních dílů (sklíčko manometru, manometr, patka hasicího přístroje);
  • osoba, která provedla kontrolu, opatří hasicí přístroj plombou spouštěcí armatury a trvale čitelným kontrolním štítkem;
  • na kontrolním štítku se vyznačuje měsíc a rok provedení úkonu, termín příští kontroly a příští periodické zkoušky a údaje, podle nichž lze identifikovat osobu, která úkon provedla;
  • doklad o provedené kontrole.

Doklad o provedené kontrole, údržbě nebo opravách hasicích přístrojů vždy obsahuje následující údaje:

  • údaj o firmě, jménu nebo názvu, sídle nebo místu podnikání vlastníka (uživatele) hasicího přístroje a identifikačním čísle;
  • u osoby zapsané v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci též údaj o tomto zápisu;
  • je-li vlastníkem (uživatelem) hasicího přístroje fyzická osoba, také jméno, příjmení a adresu trvalého pobytu této fyzické osoby;
  • adresu objektu, ve kterém byl hasicí přístroj instalován;
  • umístění, druh, označení výrobce, typové označení, výrobní číslo nádoby kontrolovaného hasicího přístroje,
  • datum provedení a další údaje o kontrole provozuschopnosti, údržbě nebo opravě, jejím výsledku a vyjádření o provozuschopnosti hasicího přístroje;
  • písemné potvrzení o provedení kontroly provozuschopnosti.

Při periodické zkoušce se provádí:

  • povrchová prohlídka včetně značení;
  • kontrola vnitřku nádoby;
  • zkouška pevnosti a těsnosti nádoby;
  • zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu;
  • zkouška pojistného ventilu;
  • doklad o periodické zkoušce.

Revize vnitřních hydrantů

 Kontrola provozuschopnosti zařízení pro zásobování požární vodou se provádí  dle § 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb o požární prevenci.

Revize vnitřních hydrantů obsahuje:

  • kontrola umístění a označení hydrantu dle projektové dokumentace;
  • kontrola přístupu k hydrantu;
  • každý hydrantový systém musí obsahovat návod k obsluze;
  • zjistit funkčnost výtokové armatury a uzávěrů;
  • prověřit odpovídající provozní parametry odběrného místa (měření průtokových a tlakových parametrů);
  • prověřit funkci všech ochranných zařízení (tepelná ochrana, ochrana proti hluku a vibracím a protikorozní ochrana);
  • kontrola vybavenosti hydrantu předepsanou výzbrojí a jejího stavu (musí být vždy kompletní a připraven k zásahu);
  • kontrola stavu požárního potrubí;
  • vyčištění hydrantů od nečistot;
  • zaplombování dvířek hydrantu;
  • označení štítkem o kontrole (datum provedené kontroly, číslo oprávnění, název organizace).

 

Revize venkovních hydrantů

Kontrola provozuschopnosti zařízení pro zásobování požární vodou se provádí  dle § 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb o požární prevenci.

Při kontrole ověřujeme:

  • správné rozměry a umístění výtoků hydrantů, ventilů a uzávěrů požárních vodovodů;
  • stav a funkce zařízení;
  • shodnost a označení dle dokumentace PO a ČSN;
  • možnost volného přístupu k zařízení;
  • pohotovost zařízení a jeho příslušenství;
  • úplnost a použitelnost zařízení;
  • druhy a stav ochrany potrubí a armatur;
  • funkčnost uzavíracího ventilu a neporušenost ovládacího vřetena;
  • celkový přetlak a množství požární vody;
  • čistota prostoru pod poklopem;
  • stav a funkce víka poklopu a jeho označení;
  • funkčnost a stav dalších zařízení, která podmiňují provoz (zejména čerpací a tlakové stanice);
  • vypracován zápis o kontrole.

Kontroly požárních uzávěrů

Vyhláška č. 246/2001 Sb.  o požární prevenci podle § 2 odst. 4) písm. f) definuje požární uzávěry jako požárně bezpečnostní zařízení pro omezení  jeho  šíření. Pro  tato zařízení je nutno provádět podle vyhlášky  o požární prevenci 1x ročně pravidelné kontroly provozuschopnosti.

Pro vykonání kontroly je nutno, aby provozovatel zajistil:

  • požárně bezpečnostní řešení objektu:
    • zpráva,
    • výkresová dokumentace,
  • doklady k požárním uzávěrům, které byly předloženy ke kolaudaci objektu;
    • průvodní dokumentaci výrobce;
    • identifikaci výrobce a přesnou adresu montážní organizace.

Samotná kontrola požárního uzávěru zahrnuje:

  • fyzická kontrola dle dokumentace všech zjištěných požárních uzávěrů:
    • celistvost dveří i zárubní;
    • kontrola značení uzávěrů podle vyhlášky MV ČR č. 202/1999 Sb.;
    • kontrola shodnosti a funkce závěsů,  zámků, zástrčí  a  klik  s  průvodní  dokumentací výrobce;
    • kontrola samozavíračů a případných dveřních koordinátorů, pokud jsou podle průvodní dokumentace instalovány;
    • kouřotěsné dveře – kontrola funkce padacích lišt, případně jiného těsnění použitého v prahové spáře a funkci samozavírače, který je z vyhl. MV ČR č. 202/1999 předepsaný pro kouřotěsné dveře.
    • Zkontroluje se kvalita a provedení intumescentní, případně i kouřotěsné pásky či vložky na dveřním křídle nebo zárubni.
    • Ověří se celkové rozměry dveřních křídel (křídla) uzávěru.
    • Ověří se typ a materiál požárně dělící konstrukce, ve které je uzávěr zabudovaný, zda odpovídá konstrukci, pro kterou byl uzávěr certifikován.
    • dveře na únikových cestách – kontrola stavu a funkce panikového kování a orientace směru otvírání dveří.
  • Na závěr kontroly musí být v souladu s § 7 odst. 8 vyhlášky MV č. 246/2001 Sb. vypracován závěrečný doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení.

Kontroly požárních ucpávek

Požární ucpávky zamezují šíření požáru do sousedních požárních úseků v místech, kde je celistvost požárně dělící konstrukce porušena prostupem technologických rozvodů, konstrukčních prvků, stavební a dilatační spárou. Požární odolnost stavby definuje norma ČSN EN 13501, která stanovuje, že prostupy rozvodů instalací požárně dělicími konstrukcemi musí být utěsněny ucpávkami tak, aby se zamezilo šíření požáru po daných rozvodech a prostupech.

Požární ucpávky jsou požárně bezpečnostní zařízení pro omezení šíření požáru podle § 2 odst. (4) písm. f) vyhlášky č. 246/2001 Sb.. a proto je nutné dle této vyhlášky provádět 1x ročně pravidelné kontroly provozuschopnosti.

Před zahájením kteréhokoliv stupně kontroly  musí být vždy provedena:

  • identifikace všech v objektu použitých systémů ucpávek a těsnění v prostupech, jejich jednotlivých typů a veškeré průvodní dokumentace s nimi související;
  • zjištěny průkazy funkce v době provedení a kolaudace;
  • identifikace montážní organizace, která ucpávky a těsnění provedla;
  • fyzická kontrola celkového počtu ucpávek a těsnění v prostupech a určení jejich umístění a polohy.

U všech kontrolovaných ucpávek a prostupů se hodnotí následující parametry:

  • viditelné označení ucpávky v prostupu štítkem či jiným způsobem.
  • Typ požárně dělící konstrukce, kterou prostup prochází (zdivo, mont. příčka, panel, lehčené betony atd.).
  • rozměry a poloha prostupu;
  • procházející rozvody (kabely, potrubí);
  • provedení ucpávky podle dokumentace jednotlivých výrobců;
  • aktuální stav ucpávky, případná poškození či opravy;
  • druh, délka natřené vrstvy, tloušťka a způsob provedení použitých protipožárních nátěrů na prostupujících  rozvodech.
  • Vzájemné umístění a skladba prostupů a ucpávek v požárně dělící konstrukci. Zjišťuje se, zda jsou ucpávky ve všech prostupech a zda je požárně dělící konstrukce celistvá.
  • Na závěr kontroly musí být v souladu s § 7 odst. 8 vyhlášky vypracován závěrečný doklad o kontrole provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení.

Revize požárních klapek

Protože se jedná o vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení, je nutno podle § 7 vyhlášky č. 246/2001 Sb. o požární prevenci, vykonávat pravidelné kontroly provozuschopnosti minimálně 1x za rok pokud výrobce, projektová dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

Veškeré požární klapky musí být konstruovány a testovány, aby vyhovovaly zkušební normě ČSN EN 1366-2 Zkoušení požární odolnosti provozních instalací – část 2: požární klapky.

Funkční zkoušky

  • zjišťuje se funkčnost a kontrola provedení protipožárního izolování od požárně dělící konstrukce;
  • kontrola s provozní dokumentací (zapsány veškeré kontroly, opravy a průvodní dokumentace od výrobce ).

Skladba kontrolních úkonů

  • před zahájením samotné kontroly se prochází veškeré dokumenty (kniha požárních klapek, průvodní dokumentace, prohlášení o shodě, výkresovou dokumentaci, požární knihu);
  • kontroluje se:
    • spouštěcího/zavíracího mechanismu a těsnosti klapky vnitřního listu;
    • mikrospínačů;
    • magnetu;
    • teplotního čidla a tepelné patrony;
    • nepřerušenost požárního těsnění uvnitř klapky;
    • přístupnosti;
    • zazdění;
    • tepelné izolace;
  • zpracování revizní zprávy.

Kontroly elektronické požární signalizace (EPS)

Elektrická požární signalizace (dále jen „EPS“) je zařízení, které slouží k vyhodnocování požární situace v budově. Používá se pro včasnou detekci nebezpečí požáru a tím následně k ochraně osob a majetku před požárem.

Systém EPS je podle § 4  odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením. Podrobnější požadavky na provoz, kontroly, údržbu a opravy požárně bezpečnostní zařízení jsou obsaženy v § 7 vyhlášky o požární prevenci. Při provozu se postupuje podle normativních požadavků a průvodní dokumentace výrobce, popř. podle ověřené projektové dokumentace.

Funkční zkouška a kontrola provozuschopnosti elektrické požární signalizace

  • u většiny těchto zařízení se postupuje podle pokynů výrobců a provádí se na nich kontroly minimálně 1x ročně;
  • u zařízení ovládaných ručně, u kterých nejsou k dispozici pokyny výrobců, se kontroluje celistvost a neporušenost a správná funkce. Při této kontrole se postupuje podle návodu k ovládání;
  • zkontroluje se, zda se k zařízení pověřené osoba může vždy dostat;
  • zkontroluje se jeho technický stav, funkčnost a funkčnost nouzového napájení;
  • zkontroluje se, zda u zařízení je provozní dokumentace, návody a dokumentace PO;
  • kontrola jednotlivých hlásičů připojených na smyčce (lince) se provede v režimu TEST předepsaným způsobem zkušební tyčí dle typu hlásiče. Pokud nelze některý ze zkoušených hlásičů aktivovat příslušnou zkušební tyčí, vyjme se hlásič ze zásuvky (svorkovnice) a změří se jeho parametry na zkoušeči hlásičů. Nevyhovující hlásiče se nahradí novými a vadné se zašlou k opravě výrobci;
  • vypracování zápisu o kontrole.

Kontrola suchovodu

Suchovod je požární potrubí, které není trvale připojené na vodovodní síť. Obvykle je součástí požárního zabezpečení výškových budov. Při požárním zásahu pak nahrazuje požární vedení hadicemi a zkracuje tak dobu potřebnou k zahájení zásahu. V případě požáru je suchovod napojen na čerpadlo požárního automobilu a v patře, kde je požár, jsou vedeny pouze útočné proudy od suchovodu.

Kontrola suchovodu se provádí dle:

ČSN 73 0873 – Požární bezpečnost staveb – zásobování požární vodou, příloha C, odst. C.1.2, resp. C.1., resp. ČSN 736660 a ČSN 75 5411

Obsahem kontroly nezavodněného potrubí suchovodu:

  • prohlídka potrubí a armatur a jejich těsnost;
  • ověření funkce výtokových armatur a uzávěrů;
  • stav základního vybavení požárního potrubí;
  • správné a viditelné označení příslušných armatur odběrných míst požární vody a ostatních souvisejících zařízení;
  • tlaková zkouška pomocí nádoby se stlačeným vzduchem a kalibrovaným barometrem;
  • zápis o revizi suchovodu.

Revize chráněné únikové cesty

Chráněná úniková cesta je trvale volný komunikační prostor vedoucí k východu na volné prostranství, tvořící samostatný požární úsek. Jeho konstrukční řešení a technické vybavení a zařízení jsou dány projektovou dokumentací stavby. Kromě chráněných únikových cest jsou v budovách projektovány také částečně chráněné únikové cesty a nechráněné únikové cesty.

Postup při revizi kontrolujeme:

  • označení únikových východů, evakuačních výtahů a značení směrů úniků na únikové cestě;
  • vybavenost nouzovým osvětlením;
  • vybavenost dveří na chráněné únikové cestě;
  • kontrola trvalé průchodnosti komunikačních prostorů;
  • kontrola šířky chráněné a částečně chráněné únikové cesty dle projektové dokumentace;
  • chráněné únikové cesty a všechny jejich součásti nesmí být využívány způsobem zvyšujícím požární riziko;
  • na chráněných únikových cestách nelze umístit např. hořlavé předměty z plastu, množství hořlavého materiálu nesmí překročit stanovenou mez. V prostoru chráněné únikové cesty lze např. umístit jeden malý závěsný automat na nápoje, jiné zboží nebo službu, květinou výzdobu omezené velikosti nebo sedací nábytek se stanoveným stupněm hořlavosti.
  • Protokol o revizi.

Některé z požadavků vztahující se k chráněné únikové cestě dle vyhlášky č. 23/2008 Sb.:

  • V prostoru chráněné únikové cesty lze na stěnu o ploše 60 m2 umístit pouze jeden hořlavý předmět. Na podlaží chráněné únikové cesty nesmí být umístěny více než tři hořlavé předměty. Hořlavý předmět ve tvaru „nástěnky“ musí zabírat maximálně 1,3 m2 a nesmí překročit tloušťku 4 mm.
  • Hořlavý předmět nesmí být umístěn na strop nebo podhled nebo do  prostoru pod stropem nebo podhledem v části chráněné únikové cesty určené pro pohyb osob nebo činnost jednotek požární ochrany.
  • Hořlavý předmět musí být připevněn tak, aby nedošlo k jeho uvolnění při úniku osob nebo při činnosti jednotek požární ochrany.
  • Předměty umístěné v chráněné únikové cestě nesmí svým umístěním ovlivňovat pohyb osob v  únikové cestě nebo při vstupu na ni nebo výstupu z ní, zejména při převržení, pádu nebo odvalení, nesmí ani zasahovat do minimální šíře chráněné únikové cesty, stanovené v projektové nebo obdobné dokumentaci nebo výpočtem podle českých technických norem, nesmí ani bránit otevírání či zavírání dveří na této komunikaci nebo na vstupu na ni nebo výstupu z ní.

Kontrola nouzového osvětlení

Pokyny slouží k provádění pravidelných kontrol technických prostředků požární ochrany na základě vyhlášky MV č.246/2001 Sb. o požární prevenci. Tyto pokyny lze používat pouze tehdy, nejsou-li vydány nebo dodány pokyny výrobců technických prostředků do doby, než budou od výrobců či dodavatelů pokyny dodány.

Kontrola nouzových osvětlení se provádí minimálně 1x ročně takto:

  • pokud je nouzové osvětlení napojeno na centrální náhradní zdroj, je třeba provádět jeho zkoušky podle pokynů k náhradnímu zdroji,
  • pokud je nouzové osvětlení se samostatnými zdroji, provádí se na něm revize společně s elektroinstalací a dále se provádí minimálně jednou ročně funkční zkouška, výměny vnitřních akumulátorů je třeba provádět podle pokynů výrobce nebo při nevyhovujícím stavu (slabá svítivost, nedostatečně dlouhá svítivost ap.)
  • dále se kontroluje, zda se při výpadku el. proudu nouzové osvětlení rozsvítí a zda vydrží svítit po dobu pravděpodobného trvání evakuace,
  • ověření osvětlení únikových cest dle požadavku normy se provádí měřením nebo porovnáním s údaji projektu,
  • vypracován zápis o kontrole.

Zařízení autonomní detekce a signalizace (požární hlásič)

Vyhláška č. 23/2008 Sb. stanoví, že domácnosti v nových objektech (tedy schválených po 1.7.2008) musí být vybaveny zařízením autonomní detekce a signalizace (požárním hlásičem).

Kontrola:

  • v návodu výrobce by mělo být uvedeno, jakým způsobem a jak často se má hlásič kontrolovat;
  • kontrolního tlačítka;
  • akustického signálu;
  • kontrolky;
  • baterie;
  • citlivosti;
  • detekční komora, optická komora;
  • zápis o kontrole.

Revize tlakových nádob

Povinnost provádět revize tlakových nádob stabilních (dále jen „TNS“) má každý provozovatel podle vyhlášky č. 18/1979 Sb. a normy ČSN 69 0012. Účelem revizí je zjištění technického stavu. V případě zjištění závad, by mělo následovat jejich odstranění. Cílem revizí je bezproblémový a především bezpečný provoz zařízení.

  • Výchozí revize TNS – provádí se vždy u nových zařízení před uvedením do provozu, u rekonstruovaných před opětovným uvedením do provozu a u kterých došlo ke změně použití nebo přemístění.
  • Provozní revize TNS – prověří se bezpečnost zařízení za provozního tlaku a běžných podmínek. První provozní revize se provádí do 14 dnů od zahájení provozu TNS (v praxi se realizuje výjimečně) a dále ve lhůtě 1x ročně (výjimku tvoří zásobníky LPG a chladící zařízení, kde je lhůta stanovena 1x za 2 roky).
  • Vnitřní revize TNS – při této činnosti se ověřuje stav také vnitřního povrchu tlakového celku, korozních jevů a případných usazenin. Provádí se ve lhůtě 1x za 5 let, další případy provádění vnitřních revizí: před rekonstrukcí a po ní, byla-li TNS mimo provoz déle než 2 roky, při sezónním provozu vždy před započetím sezóny, před změnou stlačené látky (média) nebo zhoršení její jakosti, byla-li odstavena z důvodu havarijního stavu.

Při revizi provádíme:

  • posouzení výsledků dříve provedených vnitřních revizí,
  • porovnání výsledků dříve provedených proměření tlouštěk stěn s výsledky pevnostního výpočtu nádoby a s velikostí korozního přídavku (měl by být uveden na štítku a v průvodní dokumentaci),
  • neprodleně kontrolu tloušťky stěn zejména v místech dříve zjištěných úbytků, nejlépe ultrazvukem; lze ji většinou provést i za provozu nádoby, pokud není nebezpečí výbuchu nebo ji neznemožní vysoká teplota stěny (tloušťku stěn hrdel lze zkontrolovat i rentgenem, ovšem s menší přesností),
  • zhodnocení i provozní doby od posledně provedené vnitřní revize i tlakové zkoušky,
  • prověření, zda se od posledně provedené revize nezměnily parametry pracovní tekutiny – chemické složení, teplota, přetlak, výkon, rychlost proudění, a pod., revizní technik by měl vyžadovat neměnnost pracovních podmínek od posledně provedené vnitřní revize písemně,
  • zhodnocení, pokud to je možné, výsledků revizí a měření stejných nádob, provozovaných za stejných podmínek, alespoň přibližně stejně dlouho, jako posuzovaná nádoba,
  • zápis o kontrole.

Revize klimatizačních systémů

Revize se prování v souladu s vyhláškou č. 277/2007 Sb.

Pravidelná kontrola klimatizačního systému zahrnuje posouzení účinnosti klimatizace a jejího výkonu v porovnání s požadavky na chlazení budovy. Výsledkem pravidelné kontroly klimatizačního systému je zpráva obsahující zjištění s návrhy na opatření, doporučení a poradenství o možném zlepšení nebo výměně klimatizačního systému a o alternativních řešeních.

Kontrola klimatizačních systémů zahrnuje:

  • identifikaci klimatizačního systému v rozsahu podle přílohy č. 1 k této vyhlášce,
  • posouzení dokumentace;
  • vizuální prohlídku klimatizačního systému;
  • ověření stavu údržby klimatizačního systému;
  • ověření funkce klimatizačního systému;
  • vytvoření zprávy o kontrole klimatizačních systémů.

Revize kotelny

Podle § 2 bodu d) vyhlášky č.91/1993 Sb. je kotelnou: „Kotelna se jmenovitým tepelným výkonem jednoho kotle alespoň 50 kW nebo kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW.“

Revize:

  • před uvedením kotelen do provozu;
  • po každé generální opravě a rekonstrukci kotlů;
  • při změně druhu paliva;
  • u sezónního provozu před zahájením každé sezóny;
  • Při prohlídkách se zjišťuje stav:
    • kotelny,
    • vnější a vnitřní kotlů,
    • zabezpečovacího zařízení,
    • hořáků, čerpadel,
    • nádrží, zařízení na úpravu vod,
    • zauhlovacího a odpopílkovacího zařízení,
    • kouřových kanálů a komínů.
  • Dokumenty, které je důležité mít k dispozici:
    • provozní řád kotelny,
    • návody k obsluze kotelního zařízení,
    • požárně bezpečnostní předpisy kotelny,
    • provozní deník kotelny (do kterého se zapisují údaje v rozsahu a lhůtách stanovených v provozním řádu),
    • protokol o servise kotlů,
    • revizní zpráva elektrického zařízení,
    • dokument o kalibraci detekčního systému úniku hořlavých plynu,
    • záznamy pravidelných ročních kontrol plynového zařízení,
    • provozní revize plynového zařízení,
    • záznamy k revizím stabilních tlakových nádob.
  • Závěrem revize je protokol o revizi.

Revize plynových zařízení

Povinnost provozovatelů plynových zařízení a plynoinstalací zajišťovat v pravidelných lhůtách periodické kontroly a revize je stanovena vyhláškou č. 85/1978 Sb.

Kontroly a revize plynových zařízení:

  • kontrola umístění, funkčnosti a těsnosti hlavního ventilu;
  • kontrola umístění, funkčnosti a těsnosti uzávěrů větví stoupacích vedení;
  • kontrola umístění, funkčnosti a těsnosti plynoměrů;
  • kontrola umístění, funkčnosti a těsnosti regulátorů;
  • kontrola umístění, funkčnosti a těsnosti plynových spotřebičů;
  • kontrola umístění spotřebičů z hlediska větrání prostor;
  • vizuální kontrola umístění a stavu plynovodu společných prostor;
  • celková vizuální kontrola umístění a stavu domovního plynovodu;
  • kontrola těsnosti všech rozebíratelných spojů;
  • kontrola přítomnosti CO (oxidu uhelnatého);
  • zápis o kontrole.

Revize a kontroly elektrických spotřebičů

Úkony, které je třeba vykonat při revizi a kontrole elektrických spotřebičů podle ČSN 33 1600 ed.2.

V prvé řadě bereme v úvahu požadavky uvedené v příslušné dokumentaci od výrobce pro manipulaci, opravy a údržbu, tak aby bylo ověřeno, že revidovaný, kontrolovaný spotřebič svými parametry odpovídá údajům od výrobce a jeho stav neohrožuje bezpečnost osob, zvířat a majetku.

Prohlídka při revizi:

  • zjištění třídy ochrany spotřebiče a podle typu přívodu (s nebo bez ochranného vodiče) se volí další postup.
  • Důkladná zevní prohlídka spotřebiče v souladu s návodem od výrobce.
  • Základní postup měření:
    • odporu ochranného vodiče,
    • izolačního odporu,
    • proudu protékající ochranným vodičem,
    • dotykového proudu,
    • náhradní měření unikajícího proudu,
  • zkouška chodu;
  • kontrola označení elektrického spotřebiče;
  • vypracování dokladu o vykonání revize.

Při kontrole elektrického spotřebiče provádíme:

  • vnější prohlídka;
  • znečištění prachem;
  • evidenční štítek;
    • nesmí chybět ani jinak být poškozeno evidenční označení spotřebiče, které umožňuje jeho identifikaci.

Revize elektroinstalace

Povinnost provádět revize určuje zákon č. 458/2000 Sb. tzv. energetický zákon.

Revize elektroinstalace se provádí dle norem ČSN 33 2000-6 a zahrnuje veškeré revize elektro – instalace obecně od měření el. energie přes jistící a ochranné prvky v rozvaděčích až po koncové obvody jako jsou zásuvky, osvětlení a pevně připojené spotřebiče.

Kontroly elektrických zařízení jsou prováděny dle provozních řádů a návodů k obsluze předepsaných výrobcem. Různými  způsoby (pravidelnou  prohlídkou,  zkouškou, měřením,…) se zjišťuje  technický stav kontrolovaného elektrického zařízení.

V návrhu normy jsou definovány termíny:

  • revize – označuje všechna opatření, kterými se zjišťuje shoda hotové elektrické instalace s harmonizačními dokumenty souboru HD 384,
  • prohlídka – označuje přezkoumání elektrické instalace s využitím všech smyslů a veškerého důvtipu, aby se zjistilo, zda je tato instalace řádně provedena,
  • zkoušení – označuje využití opatření v elektrické instalaci, s jejichž pomocí je ověřena jejich účinnost. Zahrnuje zjištění těch hodnot, které nemohly být určeny prohlídkou.

Při pravidelné revizi kontrolujeme a provádíme:

  • základní ochrany (ochrany před dotykem živých částí) a ochrany před požárem;
  • měření izolačního odporu;
  • zkoušku spojitosti ochranných vodičů;
  • zkoušku ochrany při poruše;
  • zkoušky funkce proudových chráničů a hlídačů izolace;
  • zpracování zprávy, která kromě závěrů zjištěných při  prohlídce a zkouškách, obsahuje i záznamy příslušných výsledků měření, informaci o změnách nebo rozšíření instalace a také o instalaci nevyhovující pravidlům. Přitom výslovně ve zprávě uvádíme části instalace, jichž se zpráva týká.

Revize komínu

Zákon č. 133/1985 Sb. o požární ochraně.

Při kontrolách spalinové cesty posuzujeme:

  • bezpečné umístění hořlavé stavební konstrukce, materiálu a předmětu ve vztahu ke konstrukčnímu provedení spalinové cesty a připojeného spotřebiče paliv;
  • komín z hlediska jeho požární bezpečnosti a provozuschopnosti;
  • zda je zajištěn volný a bezpečný přístup ke komínu, k jeho vymetacím, čisticím a kontrolním místům;
  • zajištění požární bezpečnosti stavby, zvláště při prostupu spalinové cesty vodorovnými a svislými stavebními konstrukcemi, půdním  prostorem nebo střechou a vývodů spalin obvodovou stěnou stavby;
  • stavebně technický stav.

Čištění spalinové cesty

Při čištění spalinové cesty odstraňujeme  usazeniny: na spalinové  cestě a lapači  jisker, nahromaděné  části  v  neúčinné  výšce komínového průduchu  nebo  kondenzáty ze spalinové cesty.

Revize spalinové cesty se provádí vždy, když nastane jedna z následujících situací: 

  • před uvedením spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komína;
  • při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv;
  • před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv;
  • po komínovém požáru;
  • při vzniku trhlin ve spalinové cestě, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě.

Při každé revizi revizní technik hodnotí:

  • projektovou dokumentaci stavby;
  • stav spotřebičů, kouřovodu a komínu;
  • konstrukci spalinové cesty vzhledem ke druhu paliva;
  • umístění identifikačního štítku;
  • požární bezpečnost;
  • výpočet spalinové cesty;
  • přívod spalovacího vzduchu;
  • bezpečnost práce;
  • odsávací el. ventilátory, digestoře;
  • tlakovou zkoušku spalinové cesty.

Revizi hromosvodů

Při periodických revizích naše firma provádí kontrolu: 

  • provedení hromosvodu v souladu s technickou dokumentací;
  • kontrola protokolu o určení vnějších vlivů ve vztahu k hromosvodu;
  • zda všechny inženýrské sítě nebo konstrukce jsou začleněny do systému ochrany před bleskem (dále jen „LPS“).
  • součástí jímací soustavy (vodičů a spojů) – zhoršení a korozi;
  • korozi zemničů;
  • hodnoty zemního odporu uzemňovací sou­stavy;
  • stavu spojů, ekvipotenciální pospojování a uchycení;
  • instalace, aby nebyla ohrožena místa náchylná k úderu blesku např. rohy a hrany střech;
  • zda je chráněný objekt opatřen odpovídajícím počtem svodů;
  • zda jsou svody instalovány přímo svisle a je vytvořeno co nejkratší spojení jímací soustavy se zemí;
  • zkušební svorky a skrytých svodů;
  • stanovení intervalu revize s ohledem na vlastnosti chráněné stavby či instalace hromosvodu;
  • a zápis o kontrole.

Požární ochrana

Dle zákona o požární ochraně je každý povinen  počínat  si  tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířat a majetku. Požární ochrana je tedy souhrn opatření stanovených legislativou a zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo  poškození lidského zdraví v pracovním procesu a chránit majetek.

Hlavní povinnosti právnických osob ve vztahu k požární ochraně dle zákona č. 133/1985 Sb.:

  • zabezpečit v potřebném  množství a druzích požární techniku,  věcné prostředky požární ochrany  nebo požárně bezpečnostní zařízení (např. hasící přístrojehydranty, elektrická požární signalizace apod.) a řádně označit umístění této techniky, prostředků nebo požárně bezpečnostního zařízení;
  • udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku;
  • udržovat volný přístup k únikovým východům a zajišťovat jejich funkčnost;
  • udržovat volné přístupy k rozvodným zařízením elektrické energie a hlavním uzávěrům;
  • vytvořit dokumentaci požární ochrany a prokazatelně seznamovat s touto dokumentací všechny osoby zdržující se na pracovišti;
  • provádět pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně.

Z výše uvedeného vyplývá, že povinnosti v oblasti požární ochrany, jak pro zaměstnavatele, tak pro fyzické osoby provozující samostatně výdělečnou činnost, jsou poměrně rozsáhlé a vyžadují značný rozhled v neustále se měnící legislativě, případně technických normách.

 V rámci paušálních plateb zajišťujeme  pro Vás tyto služby:

  • zpracování povinné dokumentace požární ochrany (dále jen „PO“):
    • požárně bezpečnostní řešení stavby,
    • dokumentace o začlenění do kategorie činností podle požárního nebezpečí,
    • posouzení požárního nebezpečí,
    • stanovení organizace zabezpečení požární ochrany,
    • požární řád,
    • požární poplachové směrnice,
    • požární evakuační plán (textový dokument a grafické znázornění únikových cest),
    • dokumentace zdolávání požárů,
    • řád ohlašovny požárů,
    • tématický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
    • požární kniha,
  • provádění školení zaměstnanců, vedoucích  zaměstnanců a požárních hlídek z oblasti PO;
  • provádění pravidelných preventivních kontrol PO v závislosti na začlenění objektu podle kategorie činností a potřeb klienta;
  • realizace požárního značení;
  • účast při kontrolách Hasičského záchranného sboru;
  • revize a kontroly věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostního zařízení.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – BOZP

ÚVOD

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – BOZP – je souhrn opatření stanovených legislativou a zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu a chránit firemní majetek.

Zaměstnavatel je povinen seznamovat všechny své zaměstnance s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – BOZP

Povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jak zaměstnavatelů, tak fyzických osob provozujících samostatně výdělečnou činnost vyplývající z platných předpisů, jsou poměrně rozsáhlé a vyžadují značný rozhled v neustále se měnící legislativě, případně technických normách.

Úkoly prevence rizik jsou  definovány, v odst. (2), § 102, zákona č. 262/2006 Sb., vzpp, následovně: „Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.“

Proto jsem v oblasti BOZP pro Vás připraveni zajistit následující služby.

 

PAUŠÁLNÍ SLUŽBY V BOZP

  • Neustálé vyhledávání a prevence rizik, zjišťování jejich příčin a zdrojů , hodnocení a přijímání opatření k jejich odstranění včetně zpracování dokumentace.
  • Zpracování a pravidelná aktualizace povinné dokumentace, která je vyžadována obecně závaznými právními předpisy.
  • Roční prohlídky pracovišť dle zákoníku práce a periodické prohlídky dle dohody s pojmenováním zjištěných závad.
  • Roční prověrky bezpečnosti práce (BOZP) a pořízení zápisu z této prověrky.
  • Identifikace a aktualizace kategorizace prací pro jednotlivé pracoviště.
  • Evidence a registrace pracovních úrazů a nemocí z povolání, zpracování potřebné dokumentace, její aktualizování dle současné právní úpravy, zavedení knihy úrazů na pracovišti, spolupráce při vyšetřování příčin pracovních úrazů, sepisování záznamů o pracovních úrazech, pomoc při výpočtu odškodnění zaměstnanců.
  • Zavedení systému školení zaměstnanců v BOZP , provádění školení včetně zpracování podkladů pro školení.
  • Řešení povinností v oblasti hygieny práce.
  • Zpracování místního bezpečnostního předpisu pro provoz a používání vozidel.
  • Zpracování harmonogramu revizí a oprav vyhrazených technických zařízení a technických zařízení na pracovištích společnosti.
  • Prověrka a rámcové sledování stavu školení bezpečnosti práce – BOZP.
  • Zmapování bezpečnostního značení.
  • Sledování vybavenosti první pomoci – upozornění na nedostatků.
  • Spolupráce s osobou pověřenou plněním úkolů na úseku BOZP, informování o změnách v právních předpisech v oblasti BOZP a o povinnostech na úseku BOZP.
  • Zpracování předpisu k poskytování osobních ochranných prostředků zpracovaný na základě zhodnocení rizik, jehož součástí je i návrh na přidělování mycích a čistících prostředků, ochranných nápojů. Metodická pomoc při zavedení systému přidělování stanovených OOPP zaměstnancům.
  • Osobní účast při kontrolách orgánů státního odborného dozoru.

Dokumentace BOZP

  • Zpracování dokumentace BOZP.
  • Identifikace a vyhodnocení rizik BOZP vč. následných opatření.
  • Zpracování dokumentace ke kategorizaci prací.
  • Zpracování směrnice pro poskytování OOPP, čistících a dez. prostředků.
  • Zpracování směrnice při řešení a evidenci pracovních úrazů, dodání knihy úrazů.
  • Zpracování traumatologického plánu ​vč.​ plánu první pomoci.
  • Účast při kontrolách ​oprávněných orgánů (OIP, HZS apod.)
  • Zpracování směrnice pro provozování dopravy.
  • Zpracování provozních řádů.
  • Zpracování dokumentace pro manipulaci a skladování.
  • Zpracování další dokumentace BOZP podle typu organizace.
  • Harmonogram lékařských preventivních prohlídek zaměstnanců.
  • Bezpečnostní a provozní pokyny pro technická zařízení.

Odborná školení

Podle náležitých ustanovení zákoníku práce a zákona o požární ochraně je každý zaměstnavatel povinen zabezpečit, před zahájením činnosti v novém pracovním poměru, předepsaná školení pro každého zaměstnance z oblasti bezpečnosti práce a požární ochrany.

Zabezpečte si odborné služby zákonných školení vedoucích pracovníků a  zaměstnanců v oblasti prevence rizik, bezpečnosti práce, ochrany zdraví a požární ochrany od profesionálů včas a v souladu s platnou legislativou.

Zajišťujeme pro Vás tato odborná školení

  • školení vedoucích zaměstnanců z oblasti BOZP a PO;
  • školení zaměstnanců z oblasti BOZP a PO;
  • odborná příprava požárních hlídek;
  • školení preventistů požární ochrany;
  • školení ohlašovny požáru;
  • školení řidičů referentských vozidel.

Odstraňování následků požárů, havárií a mimořádných událostí

        

Kompletní servis pro zákazníka:

  • Nahlášení škodné události pojišťovně;
  • komunikace s pojišťovnou;
  • vyřízení veškeré dokumentace (policie, hasiči, pojišťovna);
  • odstranění následků živelné události;
  • rekonstrukce do původního popř. lepšího stavu.